Segregace/integrace/inkluze – problémy a možná východiska

publikováno 7.11.2012

S ohledem na prázdninové výstupy posledního zasedání Rady pro záležitosti romské menšiny a kulatého stolu „Integrace a inkluze v praxi očima nás všech“, pořádaného odborem speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT (podrobně viz odkaz na předchozí příspěvek, čili Rada vlády 07/2012), považuji za důležité vrátit se k problému „uchopení problému“ segregace, integrace a inkluze v českém školství.
S novým personálním obsazením MŠMT přichází i nová lobistická příležitost prosazovat právě ten svůj pohled na inkluzi v českém školství. Konstatuji, že české školy chvíli stály, aby aktuálně opět stály opodál. Při vší úctě k dobrým úmyslům všech „hybatelů v referátu romského vzdělávání“, inkluzivní model vzdělávání nelze omezit na integraci Romů (etnický, rasový klíč) a jeho implementaci nelze omezit na zrušení ZŠ praktických, popř. zrušení vzdělávání podle LMP přílohy RVP ZV, nebo „revitalizaci“ culture free testování rozumových schopností minorit.
V okamžiku, kdy pod praporem inkluze vedle sebe kráčí právníci, inspektoři a strategičtí bojovníci za práva Romů, stává se inkluze pro české školy nezajímavým zbožím, nikoli ovšem pro české školy praktické či „segregační“, tyto školy inkluzivní model v nějaké podobě již dávno přijaly, protože jim nic jiného nezbylo (často si jej i financují – projekty, např. OPVK).

Autor:  Libor Tománek